Kadeřavost broskvoně

Bohužel už s tím nejde nic dělat, sama jsem stříkala a kadeřavost taky mám. Postřik už teď nepomůže. Doporučuje se otrhat a zlikvidovat nejvíc napadené lístky a pohnojit. Zkusím příští zimu ještě víckrát postříknout Kuprikolem.

Přátelé, to je problém. Loni jsem ji odchytil, po zkušenostech jsem i letos použil postřiky 3× jak je doporučeno a stejně jsou stromky kudrnaté jako hlava černocha včetně té nektarinky, kterou jsem se chlubil ve fotodeníku. Jen si nejsem jistý, jak kolegyně píše jestli je Kuprikol vhodný zrovna na kadeřavost. V každém případě letos vyzkouším postřik i po sklizni, kdy se mi loni kadeřavost vrátila nekdy červenec,srpen­.krásné jaro.

Na téma kadeřavost bych něco málo doplnil. Tuto nemoc má na svědomí houba/plíseň, která přezimuje v jižním Maďarsku a k nám se šíří každé jaro zas a znova při teplém a vlhkém počasí. Pokud nově rašící listy nejsou ošetřené postřikem, napadá je. (Důležitá je u postřiků tzv. kurativní neboli ochranná doba. Po tuto lhůtu postřik chrání stromek…) Zkadeřené listy bych neotrhával, i když odumírají, pořád se podílejí na fotosyntéze a trochu živí stromek. V momentě, kdy zhnědnou, odpadnou samy od sebe a pod nimi už rostou tzv. sekundární listy.
Ohledně postřiků – jako prevence se v předjaří používá postřik tuším pětiprocentní SULKOU – hezky umýt kmínek a větve, dokud neraší pupeny. Říká se, že nejvhodnější okamžik je tehdy, když začínají rašit pupeny černého rybízu. Na takovou tu okamžitou prevenci je Sulikol a na dlouhodobější působení, když jsou listy už venku, tak Kuprikol. Kurativní lhůta u Sulikolu je tuším 7 dní, u Kuprikolu až 21 dní (ale nepamatuju si to přesně, podívejte se do návodu k aplikaci).

Hmm, stříkala jsem v zimě Kuprikolem, v předjaří Sulkou a pak Sylitem. Známí stříkali Sulkou a Sulikolem, výsledek stejný – kadeřavost. 

Zuzo, Kuprikol NENÍ zimní postřik. Nejsem si vědomý, že by v ČR byl odzkoušený a povolený jakýkoli postříik jako zimní. Povolený znamená, že výrobce ručí za jeho účinnost při použití podle příbalového letáku. Pokud ho aplikuješ v zimě, je to samozřejmě tvoje věc. Jenom tím plýtváš postřikem – a tedy i penězma. Tu kadeřavost udržíš v odstupu od stromku skutečně jen tehdy, když budeš aplikovat postřiky až po objevení spór plísně na území ČR. Dřív to nemá smysl…

Je tu vubec nekdo kdo se kaderavosti zbavil? Tak mi to prijde ze jak jednou dorazi tak uz se ji clovek nezbavi.
Loni to opravdu vypadalo ze je po ni. Pokroucenych bylo jen par listku, sice uroda jen cca 2 broskve, stromek byl vycerpany.
Letos je to opet hruza. Vypada to, ze kaderavost uplne na kazdem liste, leda bych otrhala cely stromek a to nema smysl stejne to zase cele opada.
Ach jo, ja se tesila na broskve
Jinak strikala jsem brzy z jara resp. na konci zimy. Ma cenu strikat i pred zimou?

Bubli, přečti si pořádně můj nejdelší příspěvek. Zárodky kadeřavosti u nás nepřezimujou, stříkat před zimou je nesmysl. Má cenu předjarní postřik SULKOU (já jsem ho vynechával) a pak co tři týdny nebo jak to je stříkat Kuprikolem (může být i trošku silnější koncentrace než je v návodu. Já jsem dával 65 gramů na 10 litrů vody.) Se stříkáním můžeš přestat, když mají broskvičky v průměru víc jak 5–6 centimetrů, to pak dozrajou i se zkadeřenýma listama, jen o něco později.

Juro, musím říct, že jsem trochu překvapená, protože Kuprikol se jako měďnatý přípravek nedoporučuje po vyrašení listů. Broskvoňe jsou na měď háklivé, může dojít k opadu listů.

Topodstatné jsi nám neřekl jmenovče. Zbavil ses letos té potvory? Možná jsem to přehlédl, díky JIRKA

Zahrádku, kde jsem měl broskve, už tři roky nemám. Na té současné zvažuju výsadbu – poloha by šla, půda není moc ideální (jíl, obsahuje kalcitové konkrece – alias „bobky“). Jsou tam jenom zplanělé broskve, co vyrostly z pecky – a ty na nějakou kadeřavost prdí.

Jestli se Kuprikol nedoporučuje po vyrašení listů, tak to platí jen o první fázi. Neumím si jinak představit, jak by fungovalo posledních asi 130 let evropské sadařství a vinařství bez měďnatých postřiků. Vždyť Kuprikol je jenom trochu převlečená tzv. bordóská jícha (podle francouzského města Bordeaux). Jeho mladší bráška Cuproxat se na začátku devadesátých let u nás neprosadil kvůli vysoké ceně.
Na hrozny – a tedy i na broskve – jsem vždycky aplikoval Kuprikol nejméně dvakrát za rok, někdy i třikrát. Poprvé na tzv. pátý list (po jeho vyrašení), podruhé kolem 20. června (22.června napadl Hitler Sovětský svaz, podle toho jsem si to pamatoval) a zhruba za měsíc (už jenom vinohrad) potřetí. Broskve už jsem v té době sklízel, tak je přece nebudu stříkat…

Na hrozny Kuprikol nevadí.:-) Ani na jiné rostliny, třeba na rajčata je super.

ano mam stejne zkusenosti jako jura a nekdy kdyz je nejhur pouziji koprivovy vyluh a taky to pomaha a kdyz mi na stromky sednou nejake zive potvory ,tak to taky postrikam tim vyluhem hezky den

Tak to nakonec letos dopadlo dobře, i přes kadeřavost byla úroda slušná.

Kadeřavost napadá jen listy, ne plody. Ty zpuchřelé listy opadnou a místo nich vyraší nové. Tím, že se stromek olistí později, se jenom zmenší procento cukru v plodech. Ale jinak nemá kadeřavost na život broskvoní žádný vliv. To je pro stromek daleko horší, když při podzimním rytí narušíte hlavní kořeny. Proto staří lidé na Slovácku říkali – „pod broskvjú neryj, lebo pomře“.

No, to si tak úplně nemyslím. Pokud je stromek zasažený kadeřavostí hodně a většina listí opadá, opadají obyčejně i plody, protože strom to prostě „neutáhne“.

Dobře, tak to upřesním. Moje zkušenosti pocházejí z téměř ideálních podmínek pro broskvoně (to slovo téměř je tam důležité). Svah obrácený na jihovýchod, pozemek v polovině úbočí kopce, jílovito-hlinitá půda, jižní Morava, 15 kilometrů od Kyjova. To znamená dostatek tepla a dostatek vláhy. Nadmořská výška asi 280 metrů.

no nestačím se divit… přátelé.. čerpejte z www.zahrada.cz to, co tu většina z vás předvádí je jen návod na to, jak stromky totálně odvařit. Pokud začnu u sklizni- v listopadu, pokud je ještě teplo, teplota nad cca 7 stupnů, postříkat 1. postřik- champion, nebo Kuprikol. V únoru -březnu, pokud je slunečné počasí a teplota nad 7 stupnů, 2. postřik champion, nebo Kuprikol. Březen –3. postřik Syllit. poměry jsou na letáku u postřiků. První 2 postřiky- stromky pořádně smočit, aby stromek umyly od houby, která přezimuje na stromech. Co se týká 3. postřiku, Syllit, tak tento použít v březnu- poznávací znamení. práší lísky, raší angrešt, V této době stříkat třetím postřikem. Pokud je špatné počasí- prší, je chladno, tlak houby se zvyšuje, takže po cca min. 10 dnech (a neprší a není chladno..)provést ještě jeden postřik Syllitem. Pokud nestihnete nic z tohoto a máte kadeřavost, doporučuje se otrhat napadané listy, spálit je a po odkvětu!! broskve zastříkat syllitem. Je to pro to, abyste ošetřili sekundární listy. To, že strupovitost nemá vliv na ploty je naprostý nesmysl- pokud to necháte pár let a nebudete stříkat, tak vám strupovitost stromek zabije a zlikviduje. Strom se vysílí, nebude mít plody a odejte. Mám přes zahradu chytrého bio souseda, nestříká a broskve má na odpis.
broskve stříhejte po odkvětu, nezapomente, že broskev rodí na jednoletém dřevě! Stříhejte na tzv. trojpupeny. To je ve zkratce asi základní ochrana. Musíte se trefit do zhruba přesných termínů postřiku, prootože špatný termín postřiku´= žádná ochrana. Sulku už neseženete, skončila ji registrace. Používejte champion, nebo Kuprikol- střídejte je, jako třetí postřik použijte – po nasrašení stromu tzvn. myší ouško- syllit. Nikdy nestříkejte listy stromku mědňatými přípravky, jako jsou champion a kuprikol, spálíte listy!!! na to , když je potřeba, použijte výhradně syllit.
Nechci nikoho urazit, ale loni jsem takto postupoval a kadeřavost byla minimální na rozdíl od těch, kteří nestříkali- většinou neměli ani lísteček a o plodech si mohli nechat jen zdát. Popsal jsem zde lehce dohledatelné návody, určené pro amatérské pěstitele. Pokud má někdo jiné zkušenosti, může být, já postupuju dle toho, co jsem napsal výše a myslím si, že to dělám dobře. Moje broskve si alespoň nestěžují.. 

Sulky je u nás dost,Vinný dům Dubňany,119kč/litr.
 http://www.vinarskydum.cz/