Lesní zahrada

Angu, co tak postupně část habrů vyměnit za duby, buky, jedle a břízy (…) a bylinné patro doplnit třeba o kapradiny, nějaké léčivé trvalky původem z jihu Moravy (kostival, medovník, …) To máte ovšem pro nejbližších třicet let co dělat…

Juro, to zní pěkně… Akorát teda by to byla fuška, ale muž touží po vzrostlých dubech a javorech a tak Jak dlouho to tak asi roste? To bysme měli tak na důchod, ne? Bříza je tam jedna určitě (na předposledním obrázku ), pak taková větší lípa, na kraji nějaká planá třešeň nebo co to je a modřín – jinak je to listnaté. Asi to chce i důkladně projít a podívat se, co to tam přesně máme.

Ještě vlastně nevím, jak s tím prořezáváním – děda to právě kdysi prořezal a teď z jednoho místa roste třeba 5 i více kmenů. Nechala bych třeba jeden nejsilnější a ostatní ufikla – ale jak zabránit tomu, aby mi tam znova vyrostly? Zařezávat? Něčím zatřít? Nebo úplně jinak? 

To kapradí tam bude hezké, to mě též pak napadlo. A jak s tím? Půjdu normálně do lesa, vykutám si kapradí a u sebe si ho zase zakutám a poroste to? 

Ty léčivé trvalky myslíš spíš asi na kraj lesa? Nebo to poroste i uvnitř? Teď nám tam na kraji rostou nějaké kvítka se žlutými a fialovými květy, jakoby hluchavkovitého typu (si nemůžu vzpomenout, jak se tomu nadává ) a lesní jahody 

Dub roste hodně pomalu, buk je jen o málo rychlejší… Bříza je v přírustkách dost rychlá.
Kapradí se rozmnožuje výtrusama, ne semenama. Chtělo by to v době tvorby výtrusů rozprostřít pod dospělou rostlinu nějakou pórovitou hmotu (klidně houbičku na nádobí…), kterou pak zahrabeš jako „výsev“ a necháš kapradí vyrůst. Možná by šlo použít i vlnitou lepenku, ketrá se pak v půdě rozloží, ale nevím – nezkoušel jsem to…
A ještě pro inspiraci fotka jedné dost nezvyklé kapradiny – jelení jazyk celokrajný. Tahle kapradina roste určitě v Moravském krasu, fotka je z brněnské botanické zahrady. Je to vývojově nejstarší kapradina, proto působí tak exoticky; prý tady byla už před dinosaurama…

No a co se týká těch léčivek, každá má svoje typické stanoviště; chce to googlit a googlit…

Tak vidíš, já jsem si myslela, že když vyryju kapradinu a přesadím, že by si toho třeba jako nevšimla, že je jinde a rostla dál To je docela složité s tou houbičkou, fakt není jednodušší způsob? To se to i do zahrad vysazuje takto? 

Ta předdinosauří je moc zajímavá

S kvítkama máš pravdu, porozhlédnu se po okolí a něco určitě najdu…

Ahoj,jen malý dodatek,já kapradí v lese vyryju a na zahradě zasadím a roste,myslela jsi to dobře a jde to taky tak.

Mucenka – super, tak to určitě zkusím, rostou nedaleko 

Ještě k tomu podřezávání stromů, aby neobrůstaly pařezy – Přemek „Receptář“ Podlaha uváděl kdysi v Receptáři takovou metodu, které bych docela věřil. V předjaří se strom uříznemotorovou pilou klasicky na pařez a ten se na řezu natře kašičkou z draselného nebo chilského ledku (jeden díl ledku a jeden díl vody). Pozor, je potřeba vzít krystaly ledku, ne ty granulky na hnojení! Ty granulky mají jako základ hmoty nějakou keramiku a do ní je ledek jenom nasáklý. Takže by efekt byl nulový. No a v průběhu jara pronikne ledek ve vysoké koncentraci do kořenů, vysuší je a tak zabije celý pařez. Pak se suchý pařez zapálí – a celá podzemní část postupně vyhoří. Je lepší to vyhoření provádět na podzim, v horkém létě by se mohlo stát víte co.....

Jako zapalovat pařezy v lese? To mi nepřijde moc rozumné… Zvlášť na podzim mezi suchým listím… Zas bysme nemuseli řešit výjimku se stavbou, co je blízko u lesa To bysme asi vytáhli traktorem, to by problém nebyl, spíš myslím, když chci nechat jenom jeden kmen z pěti a zabránit tomu, aby mi to obrůstalo – jestli to normálně ušmiknout a doufat nebo se to něčím natírá… 

Ale dík stejně, až budu likvidovat nějaký velký pařez, vzpomenu si na to 

My máme takovou lesní zahrádku. Na části pozemku je dubový les. Stráň pokrývají borůvky. Kapradiny přesazuji z lesa, ujmou se bez problémů. MYslím ale, že záleží na ph půdy. Pokud nikde v okolí nerosou, pak neporostou ani na Vaší zahrádce. Snažila bych se sázet rostliny z okolí. U nás je kyselá půda. Dobře prospívají i maliny a ostružiny, plané růže, vřesy – ty potřebují slunce a sucho. Až přestane pršet, tak zkusím nafotit obrázky. 

Jahulka – díky, za fotky budu určitě moc ráda

Ty kapradiny rostou asi o 200 m dál, je fakt, že tam už může být úplně jiná půda… No, můžu zkusit pár a když uhynou, tak jich tam víc dávat nebudu…

Tak posílám slíbené foto

a ještě další..

a do třetice

Lesní zahrada – úžasné! Hlavně řezat a kátit s rozmyslem… Ke stromům s více kmeny: zásah, který Váš dědeček provedl se jmenuje pařezení a patří k jednomu z nejstarších způsobů hospodaření v lese. Právě habry jej velmi dobře snášejí (dub také, ale jiné stromy by obrážely daleko hůře). Z pařeziny už jen těžko naroste kloudný strom, ale můžou vzniknout různé zajímavé tvary, stačí se zajet podívat do zbytků starých pařezin např. v Českém krasu. Pokud jste ekologičtějšího smýšlení, tak lze v pařezení pokračovat (např. každý rok zkátit několik kmenů, tak aby to nenarušilo celkový vzhled porostu) a dřevo použít k vytápění domku. A pro děcka to může být úžasná džungle!

Určitě, naprosto souhlasím, navíc habr krásně snáší tvarování. Někdy obrazí i bříza nebo buk. 

Díky moc za fotky další tipy

Jahulko, to vypadá moc dobře – hlavně ta poslední fotka, to je přesně moje gusto 

No děkuji, děkuji, děkuji

Jako hrani pro deti muzes udelat neco podobneho, sice to je z vrb, ale treba by to slo i z te vasi dzungle.. http://www.ekodomov.cz/index.php?… http://www.vrbicky.net/fotky.html

Alenko, to vypadá moooc dobře – něco takového z těch suchých větví jsem tu kdesi opodál v lese viděla