Nová zahrada - fotogalerie

Že je půda jílovitá, to je dobrý signál pro pěstování jabloní. V České republice tak nějak platí, že náš jíl obsahuje hodně stopového bóru – a ten brání hnilobě u jablek. Naopak bych skoro vyloučil pěstování broskví, no a skoro i meruněk. Neměl by být problém s rybízem. Vzhledem k vlkosti (pozemek je u lesa) bude asi dost častá hniloba jahod (Tady bych doporučil jen tu osluněnou část a udělat z navážky asi 40 cm vysoké záhony – „hrobečky“.) No a bylinky takové ty „stínomilné“.

Ještě napadá – vinná réva by možná na slunné části šla, no ale lepší by to bylo u jižní stěny domu, pokud je osluněná. Záleží ještě na tom, jestli v krajině existuje o dost nižší místo (např. koryto potoka), aby se réva nenacházela v „mrazové kotlině“.

Mírně jsem upravil název tématu – můžete přidávat také fotky své zahrady na inspiraci 

…nevím, stromy nereznou od obsahu železa v půdě. Kůra může být porostlá zelenými řasami s vysokým obsahem karotenoidů ( rod Threntepohlia), ničemu to nevadí.

Záleží jak je zahrada veliká.
jestli chceš pěstovat něco užitkového (zeleninu, bylinky) tak by to asi chtělo vyčlenit záhon na vhodném místě a jílovitou půdu zlehčit a dodat živiny. Na podzim si sežeň písek, hnůj nebo kompost, záhon přeryj a zaprav tam směs písku a substrátu. Na jaře zkypřit a může se sít a sázet.
Na zalesněnou část klidně lesní plody a taky jahody (ale ne do folie nebo do mulče, bude to hnít a zarůstat mechem) a taky stínomilné kytky – kapradiny, konvalinky, bergenie, hosty a pod nějaký strom dejte Clematis (kořeny by měly být ve studené vlhké půdě a pnout by se měl právě na otevřené slunce, třeba na větev stromu).
A se zahradou jako s nábytkem, ne všechno hned, nejdřív přemýšlejte a pozorujte (jak jde zahradou slunce, kde by bylo vhodné posezení, pískoviště, sušák na prádlo, odkud jde hluk…). A pak postupně realizujte. Hodně zdaru, je to radostná práce!

1. Na jílovité půdě bych založil širší ohrazený kompost a časem jej posypal hlínou a proměnil na vysoký záhon
2. Jeden stinný kout bych osadil zajímavými rostlinami místního biotopu – lze tak přispět k udržení ohrožených druhů. U lesa roste např měsíčnice, udatna, konvalinka, petrklíč, kapradiny, borůvky, lýkovec, trnka, břečťan, bez černý bez horský (bezy nejsou vhodné pro alergiky); vlhkomilné: košíkářská vrba, kyprej, medvědí česnek, karbinec, vrbovka, máta aj.

Děkuji moc za odpovědi…foto přiložím jak jen se mi to povede.
Zahrádka má něco kolem 3,5 ha…tak myslím, že se tam dá dosytosti vyřádit jen jsem nevěděla jak a s čím začít a co nemá vůbec cenu zkoušet

Já hlava děravá!!! Až potom, co psal Darius, mě to trklo: z toho stinného koutu by se dalo udělat útočiště kapradin. Roste jich běžně u nás 14–15 základních druhů, no a některé vypadají docela nezvykle; třeba jelení jazyk celokrajný – ten tu myslím byl už před dinosaury.

Takže tady je fotka jeleního jazyku z brněnské botanické zahrady. buete se divit, ale i tohle JE kapradina…

A ještě jedna fotečka kapradinového zákoutí…

Nejprve blahopřeji k lepšímu životu ve Vašem domečku.Víte četl jsem tady názory a některé jsou opravdu rozumné (Bára E atd.).Pokud tam máte špatnou (jílovou) zeminu je lepší alespoň část 30–50cm odstranit navést kravský hnůj a navrch ornici.To Vás čeká ať chcete nebo ne (kultivace trvá roky).Dál musíte vědět kde budete mít různé zahradní stavby altán nebo pergola ,grilovací kout a nebo jen posezení u jezírka atd.To si musíte velmi dobře rozvážit.Veškeré pozdější změny jsou náročné na práci i finance.Poté upravovat terén(srovnávat nebo zídkami vytvářet nerovnosti terénu).Vytvořit si třeba skalku záhony pro růže atd.Poté do toho vložit čarověníky a kosodřeviny vonící a kvetoucí keře a nakonec velice s rozvahou a citem stromy.Nesmíte zapomenot za 20 let že vyrostou a budou stínit.Motorovou pilou to sice uříznete ale 20 roků to nevrátí.Měli by jste tam mít rostliny co jsou Vám příjemný a máte rádi,Vy tam budete žít a odpočívat.Přeji Vám aby se Vám dařilo a doufám že se zde pochlubíte fotkou. Přeji hezký večer.