Pěstuji Láčkovku | Přidejte tip na pěstování Láčkovky | Přidejte fotky Láčkovky
Fotky Láčkovky
Patří do čeledi Láčkovkovité, kterých je asi 80 druhů. Pochází ze Sumatry a Bornea. Je to tak zvaně masožravá rostlina. Používáme jí do malých skleníčků, vitrín a závěsných nádob.
Listy jsou oválné celokrajné, jsou zakončené konvicí s víčkem, kterým říkáme láčky. Láčky slouží k ulovení hmyzu. Vevnitř mají sladkou šťávu, která vábí hmyz. Hmyz vleze dovnitř do láčky, víčko se uzavře a hmyz je uvězněn. Rostlina je převislého vzhledu.
Péče
Potřebuje dostatek rozptýleného světla, přímé slunce nesnáší a rostlinu trvale poškodí. Teploty po celý rok přes den 20 až 25°C, v noci je dobré když teplota klesne přibližně na 19°C. Potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost a dostatečnou zálivku. Zaléváme nejlépe dešťovou vodou nebo vodou měkkou, odstátou o pokojové teplotě. To je velmi nutné dodržovat, jinak rostlina nebude tvořit nové láčky.
Přesazujeme každý rok na jaře do speciální zeminy na masožravé rostliny. Během roku rosíme, zaléváme, přihnojujeme od jara do podzimu každý měsíc běžným květinovým hnojivem. Starší rostliny v lednu až únoru seřízneme hlubokým řezem.
Množení
Rostlina se dá rozmnožovat řízkováním, ale tento proces není moc úspěšný a je celkem náročný, proto je mnohem jednoduší počkat jeden rok, kdy rostliny vypustí odnože. Ty jednoduše vyjmeme opatrně ze zeminy a přesadíme do vlastní nádoby.
Choroby a škůdci
Rostlina netrpí téměř žádnými škůdci ani chorobami.
Rady a tipy
Když nedodržujeme pravidelnou zálivku a hlavně až 80% vzdušnou vlhkost, rostlina netvoří láčky. Láčkovce se výborně daří v koupelnách.
O Láčkovce ještě není na Konev.cz diskuse. Založte ji »
Nové tipy na pěstování
Přidejte tip na pěstovování Láčkovky
V první řadě bych poopravil současný stav. Dnes je známo přibližně
120 druhů láčkovek. Dále v pastech není sladká šťáva, ale šťáva
trávicí, složená z proteolytických enzymů apod. Láčkovka může
vylučovat sladkou šťávu na výrůstcíh pod víčkem. Hmyz se v pasti
utopí, nemůže se dostat ven, protože stěny jsou vevnitř hladké a pokryté
jemnými voskovými šupinkami. Navíc tekutina je vysoce smáčivá. Víčko
pasti se nezavírá, chrání láčku před přílišným naředěním tekutiny.
Zavřené je pouze u mladých, čerstvě narostlých láček. Pokud byste
přesto chtěli pěstovat nějakou „akční“ masožravku, pořiďte si
mucholapku podivnou, ta loví kořist zavřením zubatých „čelistí“.
Láčkovky pěstujeme v lehkých substrátech, nejčastěji smíchaných ze
směsi čisté vláknité rašeliny, perlitu, stříhaného molitanu, borové
kůry, dřevěného uhlí a suchého rašeliníku. Pro méně náročné druhy
se dá použít směs rašeliny s perlitem. Já pěstuji některé druhy
i v čisté vláknité rašelině a zatím se jim daří. S přesazováním
opatrně, láčkovky to někdy trochu špatně nesou. Zalévám dost, tak, aby
se voda po zalití objevila v podmisce. Pozor na zahnívání. Trochu vody
můžete sem tam dolít i do pastí, rostlina umí koncentraci trávicí
tekutiny regulovat a vodu z láčky vstřebá. Hnojit je občas dobré, ale jen
slabými dávkami. Ideální je hnojivo k aplikaci na list. Pokud jí
dopřejete vlhko, tak vám bude krásně láčkovat. V nouzi pomůže velká
zavařovací sklenice s děrovaným víčkem, nejlépe je ale láčkovkám
v nějaké pokojové vitrínce(skleníku) pro rostliny. Navíc takové
tropické okénko v bytě vypadá moc hezky 
