Tato choroba je způsobena mikroskopickou houbou – hlenkou kapustovou. Napadá nejen košťálovou (brukvovitou) zeleninu, ale také jí příbuzné druhy, což je například současně stále více pěstovaná řepka, polní meziplodiny jako třeba brukev a také brukvovité plevely. Z toho důvodu nabývá na významu, protože se značně rozšiřuje pěstování hostitelských rostlin a choroba tak může být čím dál tím více nebezpečná. Při jejím výskytu bychom ji tedy neměli určitě podceňovat.
Jak napovídá název, projevy choroby jsou spojeny s tvorbou nádorů a zduřenin, a to na kořenech košťálové zeleniny. Mimo to je napadený porost podezřelý tmavším zbarvením listů do šedé, někdy do šedomodré barvy. Protože dochází k napadení převážně kořenů, mlže se zdát, že nadzemní části rostliny jsou podstatě v pořádku, ale není tomu tak – i jedlé části zeleniny jsou poškozené a ke konzumaci nevhodné.
Jako jiné bakterie, dokáže i původce nádorovitosti přežívat po řadu let v půdě a šířit se pak napadenou sadbou. Na napadené rostlině někdy nemusí být první příznaky vůbec patrné, použijeme ji na sadbu a až když je pozdě, choroba se plně projeví. Jde o typickou chorobu zejména v oblastech, kde je vysoký podíl pěstované zeleniny a nyní se rozšiřuje také tam, kde se hojně pěstuje řepka olejná.
Opět platí téměř stejné zásady jako u výskytu jakékoli jiné choroby způsobené mikroskopickými houbami. To znamená především nákup uznané, zdravé, ověřené sadby a zásady správného pěstování zeleniny, tedy pečlivé zpracování půdy a sklizeň.
Jako všeobecné pravidlo platí téměř vždy zásada střídání plodin na pozemku/na zahrádce, snažíme se tedy nepěstovat stále po sobě na stejném pozemku košťálovou zeleninu, ale skladbu záhonků pravidelně střídat. To je mimo jiné zároveň prevencí v obraně proti plevelům, které se většinou vyskytují specificky u určitých rostlin a pravidelným střídáním různých plodin se tak zároveň bráníme i proti zaplevelení.